Jeden z nejvýznamnějších českých scenáristů a dramaturgů.
Dlouholetý člen Českého filmového a televizního svazu FITES
Jeho práce je spojena především s československým filmem tzv. českou novou vlnou 60. let 20. století.
Václav Šašek má na svém kontě téměř 60 snímků jako dramaturg a 26 scénářů jako autor. Bez něj by neexistovala česká nová vlna a těžko si bez něj představit i 70., 80. a 90. léta naší kinematografie.
Vystudoval Filozofickou fakultu, obor česká literatura. Po ukončení studia byl zaměstnán ve Večerní Praze.
V roce 1960 se stal dramaturgem na Barrandově ve slavné tvůrčí skupině Šebor-Bor a ocitl se tak v centru tzv. české nové vlny. Tehdy mu bylo pouhých 27 let a ihned se pustil do spolupráce s Milošem Formanem. Jednalo se o adaptaci povídky Josefa Škvoreckého Eine kleine Jazzmusik. Natáčení bylo nakonec zakázáno, ale spolupráce s Formanem pokračovala.
Jeho první realizovaný film jakožto dramaturga byl Černý Petr režiséra Miloše Formana a pokračoval i na dalších jeho filmech Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko!
Václav Šašek byl dramaturgem všech Formanových filmů před jeho odchodem do USA. Po Formanově emigraci dále spolupracuje s režisérem Jaroslavem Papouškem (např. trilogie o Homolkových), s dvojicí Smoljak-Svěrák (NA SAMOTĚ U LESA, KULOVÝ BLESK a další) a později na samostatných scénářích Zdeňka Svěráka (VESNIČKO MÁ STŘEDISKOVÁ, OBECNÁ ŠKOLA, KOLJA, TMAVOMODRÝ SVĚT, VRATNÉ LAHVE,...).
Už od 60. let také sám píše scénáře. Jeho nejvýznamnějším příspěvkem k české nové vlně je scénář snímku INTIMNÍ OSVĚTLENÍ, který vytvořil společně s Jaroslavem Papouškem a Ivanem Passerem. Několikrát úspěšně adaptoval pro film a televizi dílo svého oblíbeného spisovatele Jaroslava Havlíčka (PETROLEJOVÉ LAMPY, PROKLETÍ DOMU HAJNŮ, HELIMADOE, TA TŘETÍ) - za scénář ke snímku HELIMADOE získal v roce 1994 Českého lva. Jeho dalšími adaptacemi literárních děl jsou například scénář filmu VÝCHOVA DÍVEK V ČECHÁCH podle stejnojmenného románu Michala Viewegha nebo televizního seriálu PŘÍTELKYNĚ Z DOMU SMUTKU podle předlohy Evy Kantůrkové. Byl i u zrodu básnické série Dušana Kleina JAK SVĚT PŘICHÁZÍ O BÁSNÍKY a jeho dalšího filmu DOBŘÍ HOLUBI SE VRACEJÍ. Do jeho portfolia patří i komedie JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE! s Luďkem Sobotou nebo PANELSTORY režisérky Věry Chytilové. Po revoluci pak spolupracoval s Janem Svěrákem na OBECNÉ ŠKOLE, TMAVOMODRÉM SVĚTĚ, KOLJOVI i VRATNÝCH LAHVÍCH. Na svém kontě má i pohádku LOTRANDO A ZUBEJDA rež. Karla Smyczka či válečný TOBRUK od Václava Marhoula.
Scénáře píše také společně se svou manželkou Věrou Šaškovou. Vytvořili spolu mimo jiné asi třicet scénářů k televiznímu cyklu ÚSMĚVY. Jejich zatím posledním počinem je adaptace několika povídek Karla Čapka pro televizní sérii ČAPKOVY KAPSY.
Posledním vlastním tvůrčím počinem byl pak scénář k oceňovanému televiznímu filmu ZLOČIN V POLNÉ(2016) o hilsneriádě.
Vždy v pozici pečlivého a citlivého dramaturga a konzultanta, co dobrého má zůstat a co zbytečného má jít pryč a jak lépe charakterizovat postavy a udržovat dějovou návaznost.
Scénáře
· 1965 – Intimní osvětlení
· 1966 – Hra bez pravidel
· 1969 – Záhada hlavolamu
· 1970 – Jeden z nich je vrah
· 1971 – Petrolejové lampy
· 1973 – Známost sestry Aleny (dialogy)
· 1973 – Zločin v Modré hvězdě
· 1973 – Zatykač na královnu
· 1974 – Případ mrtvého muže
· 1975 – Plavení hříbat
· 1977 – Zlaté rybky
· 1979 – Tvář za sklem
· 1979 – Kam nikdo nesmí
· 1981 – Ta chvíle, ten okamžik
· 1981 – Řetěz
· 1984 – Příliš velká šance
· 1987 – Svět nic neví
· 1988 – Prokletí domu Hajnů
· 1989 – Muka obraznosti
· 1990 – Jen o rodinných záležitostech
· 1991 – Pravda visí na vlásku
· 1991 – Drobné něžnosti
· 1992 – Kačenka a zase ta strašidla
· 1992 – Kačenka a strašidla
· 1993 – Přítelkyně z domu smutku
· 1993 – Helimadoe
· 1993 – Akumulátor 1 (spolupracoval)
· 1995 – Jak si zasloužit princeznu
· 1995 – Má je pomsta
· 1997 – Doktor Munory a jiní lidé
· 1997 – Výchova dívek v Čechách
· 2000 – Na zámku
· 2001 – Ta třetí
· 2002 – Malovaný děti
· 2007 – Tři životy
· 2016- Zločin v Polné
Comentarios