Média veřejné služby z diskuze 22.4. 2026

ZODPOVĚDNÁ ZEMĚ SE SNAŽÍ UDRŽET SÍLU MÉDIÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY NEJEN V DOBÁCH DOBRÝCH, ALE I V ČASECH ZLÝCH. 

AKTUÁLNÍ SITUACI ČESKÝCH MÉDIÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY ŘEŠILI  V PODVEČER 22. 4.ÚČASTNÍCI PANELOVÉ DISKUZE, KTEROU VE SPOLUPRÁCI S FILMOVÝM A TELEVIZNÍM SVAZEM FITES ZORGANIZOVAL SYNDIKÁT NOVINÁŘŮ ČR. SYMBOLICKY SE TAK STALO V DEN, KDY PRACOVNÍCI ČESKÉ TELEVIZE A ČESKÉHO ROZHLASU VSTOUPILI DO ČASOVĚ NEOMEZENÉ STÁVKOVÉ POHOTOVOSTI NA PROTEST PROTI AKTUÁLNÍ PODOBĚ NOVÉHO ZÁKONA PŘEDKLÁDANÉHO VLÁDNÍ TROJKOALICÍ. 

https://www.youtube.com/watch?v=j_6KVqbMauk&t=4943s

Mediální analytik Filip Rožánek představil modely financování médií veřejné služby v Evropě s jejich pozitivy i negativy a odpovídal na otázky k jejich případné přenositelnosti do českého mediálního, legislativního i společenského prostředí. Potvrdil, že pozitiva stávajícího způsobu financování České televize a Českého rozhlasu zatím nebyla překonána, skýtají oběma médiím maximální možnou míru ekonomické i tvůrčí svobody, což by v případě financování ze státního rozpočtu nemuselo platit_: „Mějme na paměti obecné pravidlo – kdo platí, ten rozhoduje. Tam, kde je politická kultura nižší a kde skutečná motivace politiků zůstává skryta za tím, co říkají veřejně, ale reálně si s daným médiem jen chtějí vyřídit účty, může financování ze státního rozpočtu velmi snadno vést k autocenzuře těchto médií nebo k jejich oslabení do té míry, že nebudou moct plnit veřejnou službu tak, jak se od nich očekává."

Tento fakt potvrdil i Pavol Szalai, vedoucí pražské kanceláře Reportérů bez hranic (RSF). Právě tato organizace ve své studii z loňského roku doporučuje český model financování jiným zemímjako úspěšný a hodný nápodoby. „Dnes, kdy v celé Evropě čelíme oligarchizaci médií, propagandě, dezinformacím a digitálním algoritmům, je role médií veřejné služby nezastupitelná.", uvedl Pavol Szalai. Současně připomněl roli těchto médií ve výjimečných situacích, jako jsou např. válečné konflikty, živelné pohromy či jiné mimořádné události. Na potřebu nezávislé České televize upozornili také další panelisté - filmový producent Marek Novák a režisér a scénárista Roman Vávra. Zdůraznili především její široký tvůrčí záběr v oblasti audiovize a nekomerční základ. „Jejich podstatou je služba veřejnosti. Ve srovnání se soukromými médii má Česká televize oblasti audiovize přidanou hodnotu - nejde u ní primárně o komerci, ale o obsah, který otevírá a pojmenovává důležité společenské jevy,  například sociálně relevantní témata.", uvedl Novák. 

Předsedkyně Syndikátu novinářů Ivana Šuláková v této souvislosti připomněla nezastupitelnou roli Českého rozhlasu a České televize také v oblasti zpravodajské a publicistické a to v souvislosti s faktem, že na regionální studia nový návrh zákona nepamatuje vůbec:_ „ČRo a ČT jsou často jedinými médii, která se zajímají o život i v těch nejodlehlejších částech naší země. Copak tamní obyvatelé nemají také právo na informace a na prosazování své občanské vůle? Kdo bude řešit jejich problémy, když se o nich zbytek společnosti ani politici, kteří mají rozhodovací pravomoci, vůbec nedozvědí?"

Účastníci panelové diskuze se shodli v tom, že skutečně relevantní mediální zákon nemůže vznikat bez nezbytné konzultace s odbornou veřejností, tak jak je tomu v případě aktuálního vládního návrhu. Shodli se, že budou společně usilovat o zapojení odborné veřejnosti, která může  nastavit reálný rámec skutečně smysluplného a zodpovědně zpracovaného zákona naplňujícího všestranné potřeby médií veřejné služby a občanů této země. Cíl je přitom jasný - tvůrčí a ekonomická svoboda s předvídatelným financováním coby základní stavební kameny. Současně ale zdůraznili nezbytnost zapojení laické veřejnosti, coby síly, která může ve finále ovlivnit rozhodování zákonodárců. I těm, kteří nemají blízko ke světu médií je třeba důsledně a trpělivě vysvětlovat nejen velkou šíři, pestrost i dostupnost služeb, které média veřejné služby nabízejí, ale také jejich nezastupitelnou roli při zachovávání našich národních kulturních hodnot.